Kypr byl v minulosti ovlivněn mnoha kulturami a společně s nimi se také měnilo většinové náboženské vyznání obyvatelstva. Dnes je 78 % obyvatelstva pravoslavnými křesťany, hned za nimi ale s 18 % následují muslimové. Ostatní víry jsou zde v menšině, ale za to je jich velké spektrum – vedle členů římskokatolické církve se zde nacházejí například také Maronité či Arméňané.

Muslimové v současnosti žijí především na severu, křesťané příslušní k řecké ortodoxní církvi (blízké té ruské) zase na jihu. Maronité z maronitské křesťanské církve se soustřeďují kolem vesnice Kormakitis (název získali od zakladatele Marona). V minulosti zde vyznavačů maronitského učení pocházejícího z 5. století ze Sýrie bylo více, ale většinou emigrovali nebo konvertovali. Dnes je toto odvětví pravoslavné církve soustředěno především v Libanonu, Sýrii a Egyptě.

Náboženství je pro všechny obyvatele Kypru velmi důležitou součástí života. Rodiny zde stále udržují velmi pobožný život a v zemi funguje mnoho mešit i kostelů a klášterů (ty Kypřané navštěvují každé nedělní odpoledne). Místní muslimové nejsou ortodoxní, ale křesťané ano – významné kostely v pohoří Troodos jsou stále přeplněny poutníky z celé země.

Arcibiskup Makarios III.

Jednou z nejvýznamnějších osobností novodobého Kypru byl arcibiskup Makarios III, který se stal prvním kyperským prezidentem. Narodil se v roce 1913 v malé vesnici Pano Panagie, studoval na Kypru, v Athénách a v Bostonu. V roce 1946 se byl vybrán za biskupa města Kition, o čtyři roky později byl jmenován arcibiskupem.

Lidmi byl velmi oblíbený a kromě náboženství se velmi intenzivně věnoval také politice. Jeho smýšlení bylo značně nacionální, a proto byl Brity odsouzen za kolaboraci a podporu terorismu (spolupracoval s organizací EOKA pod vedením generála Georgiose Grivase). Emigroval tedy na několik let na Seychely, ale roku 1959 se vrátil a pokračoval ve své politické kariéře. Několikrát jednal s Brity a uzavřel s nimi smlouvu o nezávislosti ostrova a 13. prosince 1959 byl díky tomu zvolen prvním prezidentem Kyperské republiky.

Zemřel 3. srpna 1977 a jeho ostatky byly uloženy blízko kláštera v Kykkosu. Kyperskými Řeky je považován za nejlepšího prezidenta a vůbec politika v historii ostrova.